Simtek

Historie F1 zná týmy, které neúspěšně absolvovaly několik závodů a dnes si na ně vzpomenou jen skalní fandové či vyznavači statistik. Simtek by patřil mezi ně, kdyby jeho jméno nebylo spojeno s tragickým víkendem v Imole 1994. Bylo to poprvé a prakticky naposledy, kdy jméno týmu zaplnilo první stránky novin...
Při představení nového týmu Simtek v roce 1994 byl jeho šéf a zároveň konstrukční vedoucí Nick Wirth ve svých 28 letech nejmladším majitelem týmu F1. Název vznikl ze slov "Simulated Technology" - simulovaná technologie byla náplň jeho dceřiné společnosti a jejími klienty byly automobilky, ale třeba i FIA (do doby vzniku týmu).

V roce 1994 nastoupil tým s vozem Simtek S941 s motorem Ford a jezdci Rolandem Ratzenbergerem a Davidem Brabhamem, synem trojnásobného mistra světa Jacka Brabhama, který měl v týmu podíl a byl nápomocen svými zkušenostmi.
K prvnímu závodu v Brazílii se přihlásilo 28 závodníků, což znamenalo, že se dva nekvalifikují. Naštěstí P.Belmondo na Pacificu k tréninku nenastoupil, což zachránilo premiéru Simteku. Oba jeho jezdci patřily k nejpomalejším. D.Brabham byl posledním kvalifikovaným (o 0,457 s za B.Gachotem na Pacificu) a R.Ratzenberger se nekvalifikoval, když byl ještě o 1,521 s. pomalejší než týmový kolega. Závod byl poznamenán kolizemi a technickými problémy, takže do cíle dorazilo pouze 12 jezdců. Dvanáctý, se 4 koly ztráty, byl D.Brabham.
Druhý závod, GP Pacifiku, pořádaný v Japonsku, se pro nový tým vyvíjel slibně, neboť v tréninku byl rychlejší, než konkurenční Pacific. Přes potíže D.Brabhama v sobotním tréninku, kdy létal vzduchem a z jeho vozu vyšlehly plameny, se oba vozy kvalifikovaly. Stály sice v poslední řadě (rychlejší byl D.Brabham), ale vzhledem k okolnostem to lze považovat za úspěch. V závodě se jim podařilo vyhnout kolizi při startu, která vyřadila A.Sennu, M.Blundella a N.Lariniho, ale D.Brabham byl první odpadlík pro technickou závadu, když ho již ve 2 kole zradila elektronika. Nebyl sám kdo nedojel - klasifikováno bylo jen 11 jezdců a posledním, kdo projel cílem, byl s 5 koly ztráty R.Ratzenberger.
Velká cena San Marina se do historie zapsala jako nejtragičtější závod historie (spolu se závodem v Belgii 1960, kdy si S.Moss zlomil nohy a zahynuli Ch.Bristow a A.Stacey). V pátek vážně havaroval R.Barrichello, naštěstí bez trvalých následků. První tragédie přišla v sobotu. Čtvrt hodiny po začátku kvalifikace vyjíždí Roland Ratzenberger. Objel zaváděcí kolo a nyní se snaží dostat z vozu vše, co se dá. V rychlém úseku Villeneuve se stává vůz neovladatelný. Podle údajů z telemetrie v zaváděcím kole vyjel z dráhy a je možné, že si při tom poškodil vůz. Co bylo příčinou tragédie se asi již nedozvíme. Vůz v rychlosti 286 km/hod. opouští po tečně vozovku a levým bokem naráží do zdi. Je 13.18 hodin. Vrak po šílených piruetách přistál až o dvě stě metrů dál uprostřed Tosy. Monokok náraz nevydržel, otvorem na straně jsou vidět nohy. Jezdec je v bezvědomí nepřirozeně skrčen. Krev lemující hledí přilby dává tušit, že je zle. První lékař je na místě za 12 vteřin, další za 25 vteřin. Přijíždí šéflékař prof. Sid Watkins. Okamžitě následuje masáž srdce, transfúze, intubace a umělé dýchání, až se podaří obnovit činnost srdce. Za dalších sedm minut je tu sanitka a odváží zraněného do lékařského střediska. Poranění hlavy a páteře jsou velice vážná a jezdec je klinicky mrtev. Poslední nadějí je přepravit ho helikoptérou do nemocnice v Boloni. Je tam dopraven ve 14.08, ale již ve 14.15 je oficiálně Roland Ratzenberger prohlášen za mrtvého. Všichni jsou zdrceni. Tým je zoufalý a chce se odhlásit ze závodu. David Brabham vidí smutek a beznaděj. Proto se rozhodne v závodě startovat, aby tým povzbudil. V konečné kvalifikaci obsazuje Brabham 24 místo a Ratzenberger by se kvalifikoval na poslední 26 místo. Za ním se nekvalifikoval P.Belmondo a ze závodu byl odhlášen R.Barrichello. Protože tým Simtek Rolanda neodhlásil, je jeho místo na startu prázdné…
Po startu dojte ke kolizi P.Lamy a J.J.Lehta, které se stačí David vyhnout a závod pokračuje za zaváděcím vozem. Když je závod v 5 kole restartován, dojde k druhé tragédii. V zatáčce Tamburello vylétl z prvního místa Senna a závod je přerušen. Pravděpodobně je již mrtev, ale protože by musel být závod zrušen, je jeho smrt oznámena až po závodě, který byl opět odstartován. Tragický víkend končí pro tým Simtek ve 27 kole odpadnutím D.Brabhama, když jezdil šestnáctý.
V Monaku nasadí tým jen jednoho jezdce - David se kvalifikuje na 22 místě a zanechává za sebou oba jezdce Pacificu (Tým Sauber po vážné nehodě K.Wendlingera nestartuje). Závod však opět nedokončil - havaroval ve 45 kole ze 13 místa.
Ve Španělsku se za volantem druhého vozu posadil Andrea Montermini. Odjel však jen první kvalifikaci. Ve volném tréninku před sobotní kvalifikací havaroval a zlomil si nohu. Bylo jasné, že do závodu nenastoupí, přesto ho tým nechal přihlášeného, takže je uváděn jako nekvalifikovaný (jeho páteční čas na kvalifikaci nestačil). D.Brabham se kvalifikoval jako 24, když byl rychlejší než jezdci Pacificu. V závodě kroužil většinou jako poslední, ale tentokráte až do cíle - byl klasifikován se 4 koly ztráty na 10 místě. Nikdo asi netušil, že je to jeho nejlepší umístění v tomto roce…
V Kanadě hájil D.Brabham barvy týmu opět sám. Kvalifikační scénář posledních závodů se nezměnil - opět za sebou nechal jezdce Pacificu a kvalifikoval se na 25 pozici. V závodě dojel na 15 místě a po diskvalifikaci C.Fittipaldiho získal pro tým 14 pořadí se ztrátou 4 kol.
Ve Francii startoval tým se dvěma vozy. Do druhého usedl Jean-Marc Gounon a hned napoprvé se mu podařilo kvalifikovat, i když na poslední místo. D.Brabham byl tentokráte rychlejší než O.Beretta na voze Larrousse a startoval z 24 pozice. Jak se stávalo tradicí, do závodu se nekvalifikovali jezdci Pacifiku. Závod však nebyl poklidný. Nezkušený Gounon bojoval jako lev a to i s jezdci, kteří ho předjížděli o kolo. Vše vyvrcholilo ve 28 kole jeho strkanicí s E.Comasem, G.Morbidellim a O.Panisem, z nichž pro poslední dva jmenované závod skončil. Bylo štěstí, že se jim na poslední chvíli dokázal vyhnout vedoucí M.Schumacher… Ve stejném kole vzplanula převodovka D.Brabhamovi, takže na rozdíl od Gounona cíl neviděl. Ten, trochu překvapivě získal nejlepší výsledek týmu v tomto roce - 9. místo!
V nezměněné sestavě tým nastoupil ve Velké Británii. V kvalifikaci si vyjel poslední řadu (D.Brabham byl rychlejší) a do role diváků (jako obvykle) odkázal tým Pacificu. V závodě se brzo ukázalo, že si jezdci Simteku jedou svou vlastní ligu - kroužili na posledních pozicích, rozdali si to mezi sebou a několikrát si vyměnili pozice. Poprvé v historii týmu oba vozy dojely do cíle a se třemi koly ztráty jsou klasifikováni na 15 a 16 místě. Interní souboj vyhrává D.Brabham o 0,738 s.
Kvalifikace na závod v Německu byla velice podobná té předchozí. Opět poslední řada, opět je D.Brabham rychlejší a opět se nekvalifikuje tým Pacific. Začátek závodu však byl šokující, když po hromadné kolizi první kolo nedokončilo 10 jezdců (a ještě Alesi, kterého zradil motor). Jako zázrakem se "demoliční derby" vyhne týmu Simtek (byly vyřazeny týmy Sauber, Minardi, Jordan a Lotus a oba Williamsy musí do boxu) a jeho jezdci jedou předposlední (poslední jsou oba Williamsy se ztrátou kola) na 11 a 12 místě! Díky dalším odpadnutím (a předjetím od D.Hilla) si 10 kol před cílem (jelo se na 45 kol) drží (sice poslední, ale vynikající) 9 a 10 pozici. Není jim však dopřáno vidět cíl. Ve 37 kole zradila spojka D.Brabhama a jeho 9. místo zaujímá J.M.Gounon. Jen na dvě kola, než sám končí s poruchou motoru. Je to škoda, při zpětném pohledu můžeme konstatovat, že právě zde proklouzl týmu mezi prsty největší úspěch…
V Maďarsku dosahuje D.Brabham 23 kvalifikační čas, když za sebou nechává J.Herberta na Lotusu a O.Barettu na voze Larrousse. A samozřejmě Gounona, který se kvalifikuje jako poslední. V závodě Gounon ujede jen 9 kol, než ho zradí řízení, zatímco D.Brabham po výborném startu poskočil na 17 místo. Při chaosu prvních zastávek v boxu se krátce dostal na 13 pozici, z které po tankování klesl na 20. Stále se drží velice dobře a v cíli je klasifikován na 11 místě se ztrátou tří kol.
V deštivé Belgii bylo postavení na startu sázkou na počasí. Kdo nezajel dobře v pátek na osychající trati, měl smůlu. Nejvíce na tom vydělal svým prvním pole position R.Barrichello na Jordanu, ale i jezdci Simteku, když D.Brabham získává nejlepší startovní umístění v sezóně - 21 místo a i Gounon, přes troje hodiny, opustil svou poslední pozici, když je 25 - předposlední… V závodě, za slunečného počasí se vše začalo vracet do "normálu". Po startu si D.Brabham o příčku pohoršil, zatímco Gounon o dvě polepšil, než je po hodinách zase ztratil. Poslední jezdil s velkou ztrátou Herbert, který musel hned z počátku závodu neplánovaně do boxu, díky čemuž byl Gounon, přes další hodiny, předposlední. Před ním jezdil D.Brabham, s kterým si na chvíli přehodil pořadí. Ve 29 kole D.Brabham, kvůli poruše volantu havaroval a při setkání se svodidly přišel o zadní kola. Gounon dojel do cíle se ztrátou dvou kol na 12 místě a díky diskvalifikaci M.Schumachera si ještě o jedno místo polepšil.
V Itálii startoval tým z poslední řady, ale na rozdíl od všech předešlých kvalifikací poprvé prohrál D.Brabham tréninkový souboj s týmovým kolegou, neboť Gounon byl o 0,266 s. rychlejší. Byl to důsledek Davidovi nehody z páteku, když hned na začátku kvalifikace zdemoloval vůz. Hromadná nehoda na startu a jeho opakování nemělo na postavení týmu velký vliv, protože vozy, startující za nimi či v úvodu závodu musely do boxů, se brzo dostaly před ně (mimo O.Panise) a tak pro tým bylo nejvýznamnější změnou, že si jezdci týmu prohodili pořadí. Bounon začal postupně ztrácet, což zavinily problémy s převodovkou, která ho ve 20 kole zastavila nadobro. D.Brabham se díky nehodám a technickým problémům soupeřů postupně propracoval až na 10 místo, než byl nucen ve 46 kole odstavit nepojízdný vůz přímo před boxy…
Ani Portugalsko nevybočilo z celkového scénáře tohoto roku - D.Brabham startoval jako 24, když byl rychlejší než P.Adams na Lotusu a než J.M.Gounon, který byl posledním, kdo si zajistil start. Hned po startu musel do boxu Katayama a start se nepovedl ani P.Martinimu. Když Gounon zdolal P.Adamse, stalo se něco, co se tak často nestávalo - vozy Simtek nebyly poslední! Ve 12 kole bylo na chvostu závodu pořadí: 21. D.Brabham, 22. J.M.Gounon, 23. U.Katayama (Tyrrell), 24. P.Adams (Lotus) a 25. P.Martini (Minardi). V 15 kole však musel David do boxu a klesl na předposlední místo. Ještě ve 38 kole závodu vypadalo vše nadějně - 18. Gounon, 19. Y.Dalmas (Larrousse), 20. P.Martini, 21. D.Brabham a poslední 22 P.Adams. V tomto kole se ale stala událost, která Simtek zviditelnila, opět ale v tom špatném smyslu. J.Alesi,jedoucí na třetí pozici, naděloval D.Brabhamovi další kolo, když došlo ke strážce, která oba vyřadila (David jel v té době své 36 kolo). Závod byl tím rozhodnut a stáj Williams si dojela v poklidu pro dvojité vítězství. Gounon ale podal solidní výkon, dostal se až na 16 pozici a i když se po zastávce v boxu o 3 místa propadl, díky odpadnutím ostatních mu tato pozice patřila i v cíli, byť se 4 koly ztráty.
Posledním závodem na starém kontinentu byla GP Evropy ve Španělském Jerezu. Sestavy několika týmů doznaly změn a to včetně Simteku, když kolegou D.Brabhama se stal Ital Domenico Schiattarella. Tato změna měla především vylepšit finanční situaci týmu, ale na kvalifikaci se žádná změna neprojevila - opět to byla poslední řada, kdy za nimi zůstali, jako vždy, jezdci Pacificu. Po prvním kole musel do boxu C.Fittipaldi, čímž se propadl na poslední místo. Ale ještě než D.Brabham ve 42 kole přetočil motor a musel vzdát, dostal se i on před oba Simteky. D.Schiattarella při své premiéře do cíle dojel, i když s 5 koly ztráty jako poslední, devatenáctý.
V Japonsku bylo výhodné nasadit domácího jezdce a tak se zde své premiéry v F1 dočkal Taki Inoue. Nebyla to však oslnivá podívaná. Zatímco D.Brabham zajel, přes výlet do štěrku, 24 čas a za sebou těsně nechal debutujícího M.Sala na Lotusu, T.Inoue zajel čas o 3,345 s. horší než David. Jeho štěstím bylo, že nejrychlejší Pacific B.Gachota byl ještě o 1,370 s. pomalejší… V závodě toho moc předvést nestačil, když ve třetím kole doplatil na kolizi J.Herberta a Y.Katayami na cílové rovince… Ve 13. kole byl závod po další kolizi zastaven a dále pak pokračovalo jen 15. vozů. D.Brabham kroužil na posledním místě, než se mu 6 kol před cílem povedlo dohnat skomírající Lotus A.Zanardiho. A tak projel cílem jako předposlední, dvanáctý se 2 koly ztráty.
Poslední závod sezóny se jel v Austrálii, domovině D.Brabhama. Za volant druhého vozu se po vynechaném závodě vrátil D.Schiattarella a kvalifikoval se na poslední místo. D.Brabham byl o dvě místa výše, když se mezi Simteky "vklínil" J.D.Deletraz na voze Larrousse. Závod, poznamenaný kolizí M.Schumachera s D.Hillem, která němci přinesla první světový titul, ani jeden Simtek nedokončil. D.Schiattarella, vykroužil dvojité hodiny a navíc dostal trest "stop-go" za překročení rychlosti v pit lane. Jeho jízdu nakonec zastavila ve 21 kole porucha převodovky. D.Brabham se díky problémům konkurence dostal až na 16 místo a jezdil před Deletrazem předposlední. První rok týmu ukončila ve 49 kole poruchou motoru…
Tým sice ve své premiérové sezóně nebodoval, ale to se toho roku nepodařilo ani týmům Lotus a Footwork, nemluvě o Pacifiku, který se kvalifikoval jen několikrát a to pouze díky potížím ostatním. Největší skvrnou účasti Simteku je tragédie v Imole…

Na počátku roku 1995 odešel David Brabham, avšak tým za něj získal nadějného Nizozemce Jose Verstappena. Druhý vůz byl svěřen Italovi Domenicovi Schiattarellovi. Tým se však potýkal s nedostatkem financí a nový vůz Simtek S951 Ford se upravoval závod od závodu.
V Brazílii ze 26 přihlášených startoval Verstappen z 24 pozice a Schiattarella byl poslední, když v sobotní kvalifikaci zdemoloval vůz a postaral se tak o půlhodinové přerušení. V závodě to nebylo lepší - Schiattarella ujel jen 12 kol, než se porouchalo řízení a Josovi v 16 kole vypověděla službu převodovka.
V Argentině zajel v dešti J.Verstappen senzační 14 tréninkový čas a Schiattarella byl 20. Při prvním startu kolidoval Irvine s Alesim a do skrumáže se připojili další. Sato musel zabrzdit a D.Schiattarella jej ze zadu postrčil. Ani druhý start se neobešel bez kolize, tentokrát bez účasti jezdců Simteku. Verstappen se probojoval až na vynikající bodované 6 místo, které držel, než začal mít problémy s převodovkou. Ta ho nakonec ve 23 kole zastavila. Nebyl ale sám, kdo nedojel. V cíli bylo klasifikováno 9 jezdců, tím poslední se 4 koly ztráty byl D.Schiattarella.
Při tréninku na GP San Marina (závod se jel přesně rok po tragédii R.Ratzenbergera) zajel Jos 17 a Domenico 23 tréninkový čas. Do závodu na mokrý okruh (těsně před startem přestalo pršet) všichni vyjeli (až na jezdce McLarenu) na mokrých gumách. Když se začalo v 6 kole přezouvat, dostal se výtečně jedoucí Verstappen až na 8 místo. Bohužel, ve 14 kole se projevila stejná závada jako v předešlém závodě - převodovka. Ital se dostal až do 35 kola, než se zlomil závěs kola.
Ve Španělsku opět Jos prokázal své kvality - podprůměrný vůz dokázal kvalifikovat na 16 místě a Domenico byl 22, když za sebou nechal jezdce na vozech Pacific a Forti. Podruhé v historii týmu byli oba klasifikování v závodě (poprvé se tak stalo před rokem v Anglii, kdy dvojice D.Brabham - J.Gounon dojeli 15 a 16). Tentokrát obsadili Jos 12 pozici (měl 2 kola ztráty) a Domenico byl na 15 místě (se 4 koly ztráty) posledním klasifikovaným.
Konec se však blížil. Ukončení sponzorské smlouvy znamenalo kritický nedostatek financí. Tým přijel do Monaka, ale jeho budoucnost byla nejistá. V tréninku byl rychlejší Schiattarella, který zajel 20 čas. Verstappen nedokázal vyladit vůz a kvalifikoval se jako 23. Start závodu byl dramatický. Hned na startu Alesi kolidoval s Coulthardem, ale především chyba Bergera v zatáčce St.Dévote znamenala poškození více jak 10 vozů, mezi nimiž byly i oba Simteky. Závod byl přerušen. Pro opakovaný start se nepodařilo vozy opravit a osazenstvo týmu se tak změnilo v diváky. Možná že již tušili, že nastálo.

Tým vynechal závod v Kanadě s odůvodněném, že cesta za oceán je pro ně příliš nákladná, ale ve Francii budou startovat. Zůstalo jen u slibu. Nick Wirth byl nucen vyhlásit bankrot, sám ze scény F1 ale nezmizel - své zkušenosti uplatnil jako vedoucí vývoje u Benettonu.
Byl to smutný konec týmu, který se nikdy nedokázal odpoutat od zadních pozic. Během roku a půl se účastnil 21 závodů ve kterých nezískali ani bod a jeho nejlepším výsledkem jsou dvě devátá místa. A tak se Simtek do povědomí fandů zapsal pouze tak, jak si to nikdo nepřál - smrtelnou nehodou R.Ratzenbergera.


1994: Simtek S941



1995: Simtek S951