Pacific PR01 – 1994

Pacific byl úspěšným týmem Formule 3000, v roce 1991 s ním vybojoval Christian Fittipaldi titul šampiona. Vstup do F1 plánovali na rok 1993, nakonec se podařil o rok později. Prvním jezdcem se stal Paul Belmondo, syn známého herce, který rok předtím s Marchem absolvoval 11 závodů (5x se kvalifikoval). Druhým jezdcem byl zkušenější Bertrand Gachot, který jezdil F1 od roku 1989 a jeho zdárně rozvíjející se kariéru v roce 1991 přerušil konflikt s taxikářem v Londýně, po kterém musel do vězení. Od té doby již nikdy nejel za špičkový (ale ani za průměrný) tým. Bohužel, Pacific lze prohlásit za nejhorší tým sezóny 1994.

Do prvního závodu v Brazílii se podařilo Gachotovi kvalifikovat, ale brzo po startu kolidoval s Olivierem Berettou. Do dalšího závodu, GP Pacifiku, se Pacific nekvalifikoval a opět Gachot startoval až v San Marinu (jedná se o závod, ve kterém se zabil A. Senna), ale odpadl pro poruchu motoru. Oba jezdci se poprvé kvalifikovali v Monaku. Bylo to však tím, že po nehodě K. Wendlingera tým Sauber stáhl i druhý vůz, a tak startovali všichni zbývající jezdci. I když ani jeden vůz neviděl cíl, lze říct, že to byl nejlepší závod v daném roce – Gachot se probojoval na 13. místo, než ho ve 49. kole zradila převodovka, jeho pozici převzal Belmondo, který ale začal ztrácet cit v nohou a později i v rukou, a tak raději v 52. kole odstoupil. Oběma vozům se podařilo kvalifikovat i ve Španělsku (kde porazili A. Monterminiho na Simteku a Sauber stále nasazoval jen jeden vůz). Belmondo ale havaroval po zablokování kol již ve druhém kole a Gachot najel na obrubník tak prudce, že se mu ve 32. kole ulomilo zadní křídlo. V Kanadě se kvalifikoval pouze Gachot na posledním místě, kroužil až do 47 kola (z 69), než musel odstoupit pro nízký tlak oleje. Tím vlastně můžeme historii týmu Pacifik v roce 1994 uzavřít. Ve zbývajících deseti závodech se ani jeden jezdec nekvalifikoval…
V pozdějších letech se Gachot o monopostu Pacific PR 01 vyjádřil: „Bylo to nepojízdné auto, které mělo aerodynamiku ledničky. Byl jsem šťastný, že jsem s ním už vícekrát nemusel jezdit.“ O rok později byl tým s vozem Pacific PR 02 o něco úspěšnější, což bylo spíše dáno tím, že všechny vozy na roštu se kvalifikovaly do závodu. Jezdci (Andrea Montermini a Bertrand Gachot, kterého pro nedostatek financí vystřídal Giovanni Lavaggi a J-D. Délétraz, než se na konci sezóny opět vrátil za volant) se přetahovali s týmem Forti o poslední místa na roštu. Šestkrát dojeli do cíle, nejlepším umístěním byla dvě osmá místa, Monterminiho v Německu a Gachota v Austrálii. Austrálie 1995 byla také posledním závodem týmu, a přestože tým sehnal sponzory i pro sezonu 1996, vrátil se do Formule 3000.