Ferrari 126 C3

Rok 1982 měl být rokem triumfu stáje Ferrari, jejíž vozy nebyly sice nejrychlejší, ale jednoznačně nejspolehlivější. Sezóna se ale změnila v tragédii. Největší kandidát na titul Gilles Villeneuve se zabil při tréninku na GP Belgie a v kokpitu ho nahradil Patrick Tambay. Jedničkou se tak stal Didier Pironi, který po vítězstvích v San Marinu a Nizozemí s velkým náskokem vedl mistrovství. Při deštivém tréninku v Německu však přehlédl vůz na trati a těžká nehoda znamenala konec jeho kariéry. Tento závod v Německu vyhrál Patrick Tambay. Pironiho na poslední závody nahradil veterán Mário Andretti, který dokázal v Itálii vybojovat pro tým třetí nejlepší postavení na startu v sezóně (před ním Pironi v Kanadě a Německu).

Podle odborníků měl rok 1983 patřit Ferrari. Patricka Tambaye doplnil velice rychlý René Arnoux. Avšak konkurence nezahálela. Zúročit dlouhodobý vývoj v podobě zvýšené spolehlivosti chtěl Renault a nejvýkonnějším motorem byl BMW ve voze Brabham.
Ferrari na začátek sezóny nasadil pouze upravený loňský model Ferrari 126C2B. Vůz byl v trénincích rychlý - získal nejlepší postavení v Long Beach (Tambay), San Marinu, Detroitu a Kanadě (vše Arnoux), ale počátek sezóny patřil spíše konkurenci. P.Tambay vyhrál se štěstím San Marino (když rychlejší Patrese na Brabhamu udělal ve vedení fatální jezdeckou chybu a havaroval), ale Arnoux získal pouze dvě třetí místa, ale třikrát odpadl. Podařilo se mu zvítězit až při dernieře tohoto vozu v Kanadě.
Až v polovině sezóny v Silverstone (byl to 9 závod z 15 vypsaných) nasadil tým nový Ferrari 126 C3. Již v kvalifikaci na tuto GP Anglie byl nejrychlejší a v pořadí Arnoux - Tambay obsadil první startovní řadu. Do vedení se probojoval Tambay, kterého ale v 19 kole předjel zrychlující A.Prost. Později se před něj ještě dostal Piquet a tak byl v cíli Tambay třetí, Arnoux dojel s vozem, který postupně ztrácel výkon na pátém místě. Po GP Anglie vedl Prost s 39 body před Piquetem s 33 a Tambayem s 31 body. Arnoux měl 19 bodů.
V následujícím závodě v Německu obsadily vozy Ferrari opět první startovní řadu, tentokrát byl rychlejší Tambay. Po startu si jedno kolo udržel vedení Tambay, než se před něj dostal Arnoux. Oba nasadili tempo, kterému stačil pouze Piquet. V 11 kole vysadil Tambayovi motor, ale Arnoux se začal všem pronásledovatelům vzdalovat. Když zabočil ve 23 kole do boxu na pravidelné tankování, dostal se na 7 kol do čela Piquet, než i on zajel pro palivo. Když pak odpadl, na druhé místo se dostal nečekaně A. de Cesaris na Alfě Romeo. V cíli měl však na Arnouxe ztrátu propastných více jak 1:10 min.
Potřetí první řadu se jezdcům Ferrari podařilo získat v Rakousku a opět byl rychlejší Tambay. Ve stejném pořadí ovládali čelo závodu, když ve 21 kole začal mít Tambay problémy se zapalováním. Do vedení se tak dostal Arnoux před Piquetem, Tambay do svého odpadnutí ve 30 kole držel 3 příčku. Když ve 27 kole Arnoux zastavil pro palivo, do čela se dostal Piquet, který ale vedení udržel i po zastávce v boxu. Až technické problémy zapříčinily, že se před něj ve 38 kole opět dostal Arnoux. Ale ani jeho vůz nejede optimálně a 5 kol před koncem jej předjíždí A.Prost. Arnoux je druhý a třetí místo udržel Piquet.
Ve vedení mistrovství se zdánlivě nepřekonatelným náskokem je Prost (51 bodů), druhý je Piquet (37 bodů) a Arnoux se dostal před svého týmového kolegu na třetí místo (34 bodů, Tambay 31 bodů).
Závod v Nizozemí znamenal největší triumf Ferrari, byl to ale vrchol pouze zdánlivý. Nečekaně se objevil nový favorit závěru šampionátu - Brabham. Brabham BT 52B měl sice také premiéru v Anglii, ale od této chvíle se stal za normálních okolností neporazitelný. Největší zásluhu na tom mělo pro motor BMW speciálně vyvinuté palivo, které podle některých odborníků ne úplně odpovídalo pravidlům. Každopádně, Brabham Nelsona Piqueta byl nejrychlejším vozem kvalifikace, o téměř třičtvrtě vteřiny rychlejší než druhý Tambay. Arnoux měl potíže a jeho 10 startovní pozice byla zklamáním. Piquet vyrazil ze startu takovým tempem, že se ho stěží stačil držet Prost a všichni ostatní začali ztrácet. Start se naprosto nepovedl Tambayovi, který klesl až na 21 místo, naopak Arnoux byl po prvním kole 7. Obě Ferrari však postupují vpřed. Ve 21 kole se Arnoux dostává před Patreseho na třetí místo, Tambay je 11. Ve 36 kole zajíždí Arnoux tankovat, aniž by ztratil svou pozici. Daleko v předu se nahání Piquet s Prostem, které sice ještě tankování čeká, ale jejich náskok je nepřekonatelný. Ve 41 kole dochází k fatální chybě Prosta, který při zbytečném pokusu o předjetí posílá Piqueta mimo trať a sám s poškozeným vozem havaruje! Do vedení se dostává Arnoux před Tambayem. Patrick se při tankování sice propadá o jedno místo za Patreseho, ten ale v 66 kole téměř zastavuje (je klasifikován 9 se ztrátou dvou kol) a oba rudé vozy jsou v čele. Ferrari zaznamenává jediný dubl v této sezóně a vypadá to, že jeho jezdci mohou vybojovat titul.
Vede nadále Prost (51 bodů), Arnoux je ale druhý (43 bodů) a Tambay se dělí s Piquetem o třetí příčku (oba 37 bodů).
Na domácí závod v Itálii, se Ferrari připravolalo zvlášť pečlivě. Trénink vypadal slibně nejrychlejší se sice jezdec Brabhamu, je to však Patrese, od kterého se zázraky nečekají. Své "tradiční" druhé místo získává Tambay, Arnoux je třetí a až za ním jsou Piquet s Prostem. Po startu vpřed vyrážení Brabhamy, vedoucí Patrese ale zastavuje po dvou kolech s poruchou motoru. Špatný začátek má Tambay, dostává se před něho Arnoux a Cheever na Renaultu. Piquet se všem vzdaluje a o vedení ho nepřipraví ani zastávka v boxech. Ta nerozhodne ani souboj Arnoux - Cheever (pouze se před ně dostane Tambay, než sám zastaví pro palivo). Pořadí se nezmění až do cíle - suverénně zvítězil Piquet, Arnoux je druhý před Cheeverem a Tambay čtvrtý. Prost odpadl ve 26 kole pro poruchu turba, což vyrovnalo tabulku mistrovství - vede Prost (51 bodů), druhý je Arnoux (49 bodů), třetí Piquet (46 bodů) a čtvrtý Tambay (40 bodů). Všichni ještě mohou získat titul mistra světa. Nikdo nemohl tušit, že právě jezdci Ferrari tahají tu nejkratší slánku...
Předposledním závodem šampionátu byla GP Evropy v Brands Hatch. Že se v rychlosti vozům Ferrari vyrovnají Brabhamy se vědělo, že jsou motory Renault rychlé, to také. Velkým překvapením ale je, že nejrychlejší jsou sice vozy s motory Renault, ale nikoli tovární, ale ve vozech Lotus! Nejrychlejší je E.de Angelis na Lotusu před Patresem. Druhá řada je stejná - Mansell na druhém Lotusu před Piquetem. Až ve třetí ředě jsou obě Ferrari, když Arnoux je tentokráte rychlejší. Malou útěchou je, že vozy Renault tvoří až čtvrtou řadu a krizi Prosta potvrzuje, že Cheever byl rychlejší. Začátek závodu je ale stejně špatný jako kvalifikace. Oba jezdci se po startu propadají, Arnoux na 7 a Tambay na 9 místo. V čele je Patrese, kterého se drží de Angelis, který se ale roztočí (a vezme sebou Patreseho, který tak klesne na druhé místo) a zanedlouho odpadne pro poruchu olejového čerpadla. Do čela jde Piquet, který si sérií nejrychlejších kol vybuduje náskok, o který nepřijde ani při zastávce v boxu. Na druhé místo se ve 14 kole dostává Prost a ztratí jej pouze na jedno kolo při tankování. Stane se tak ve prospěch Tambaye, který je ale rád za třetí místo, které sebral Mansellovi díky rychlejší zastávce v boxu. Ten se však nevzdává a sérií rychlých kol se přibližuje a po krátkém souboji jde před něj. Tambay má problémy a rychle se k němu blíží i A. de Cesaris. K souboji ale nedojde - v 67 kole Tambay s kouřícími brzdami vylítne ze zatáčky. A René Arnoux? Ten ve 20 kole dělá hodiny a propadá se až na 19. místo. Prodírá se dopředu a v cíli se objevuje ze ztrátou 1 kola jako devátý.
Pro mistrovství světa to znamená, že Prost (57 bodů) má v čele náskok pouhých 2 bodů před Piquetem (55 bodů), třetí Arnoux ztrácí 8 bodů (49 bodů). Tambay se ziskem 40 bodů je ze hry o titul. Arnoux se může stát šampiónem pouze když vyhraje v JAR a zároveň Prost nezíská více jak 1 bod a Piquet tři body...
Takže nepatrná šance je i v JAR. Vůz Ferrari je nejrychlejší, ale je to Tambay. Pak následuje duo Brabhamů (Piquet - Patrese) a čtvrtý je Arnoux. Lídr šampionátu Prost je pátý. Hned po startu jde do čela Piquet, kterému záda kryje Patrese. Nejlepším startem se při nájezdu do druhého kola na třetí místo (z devátého) dostal A.de Cesaris. Čtvrtý je Prost a na páté místo se propadl Tambay. Arnoux se propadl na 7 místo a později se před něj dostává ještě Lauda. Šance na titul se mu definitivně rozplývá v 9 kole, kdy s kouřícím motorem zajíždí do boxu a vzdává.
V čele krouží oba Brabhamy, třetí jezdí Prost (toto umístění mu k titulu nestačí), před kterého se dostane fantasticky jedoucí Lauda. Na třetí místo se vrátí zpět až když Lauda jede tankovat. Na jedno kolo. Pak sám zajíždí do boxu, z kterého pro poruchu turba již nevyjede. Lauda se zdrží při tankování více jak 20 vteřin a když zajede do boxu A. de Cesaris, objeví se Tambay na třetím místě. Na tři kola, než sám jede tankovat a propadne se za Laudu a de Cesarise na 5 místo. Více mu není dopřáno - v 57 kole zastavuje s poruchou turba. Piquet jede na titul a tak před sebe pouští Patreseho, později Laudu (toho v posledních kolech zradila elektronika) a A. de Cesarise. Třetí místo mu zajišťuje titul..

Vozy Ferrari byly v roce 1983 nejrychlejší v tréninku 8x (Renault 3x Brabham 2x, Williams a Lotus 1x), zvítězili ve 4 závodech (Brabham 4x, Renault 4x, Williams, Tyrrell a McLaren 1x) přesto jeho jezdcům titul proklouzl.
Mistrem světa se stal N.Piquet s 59 body, druhý skončil A.Prost (57 bodů). Až třetí a čtvrté místo obsadili jezdci Ferrari Arnoux (49 bodů) a Tambay (40 bodů). Až za nimi skončil úřadující mistr světa K.Rosberg s 27 body.
Ferrari si odnesl pohár konstruktérů se ziskem 89 bodů před Renaultem (79 bodů) a Brabhamem (72 bodů). To byla ale slabá útěcha.

Následují rok 1984 dvojice René Arnoux a Michele Alboreto měla k dispozici od počátku vůz Ferrari 126 C4. Tento rok ale patřil McLarenu a jeho jezdcům N.Laudovi a A.Prostovi. M.Alboreto zvítězil v Belgii a získal dvě druhá místa, což ho vyneslo na 4 místo (30,5 bodu). R.Arnoux vybojoval jen dvě druhá místa a skončil celkově 6 (27 bodů). Pro Ferrari to znamenalo 2 místo v poháru konstruktérů (57,5 bodu) za McLarenem (143,5 bodu).

Až do příchodu M.Schumachera k Ferrari patřil rok 1983 k nejúspěšnější. V letech 1985 (M.Alboreto) a 1991 (A.Prost) získali jezdci Ferrari tituly vícemistra světa, avšak vítězství v poháru konstruktérů dosáhl až v roce 1999...