Brabham BT 26

Dvojnásobný mistr světa Formule 1 (1959 a 1960) Jack Brabham byl považován za vynikajícího konstruktéra a tak začal se stavbou vlastních závodních vozů. Spolu s Ronem Tauranakem (BT v názvu vozů je zkratka jejich jmen) se v roce 1962 pustili i do F1. Brabham, i když závodil, se soustředil především na vývoj vozu a tak první vítězství vozu s jeho jménem si připsal Dan Gurney (Francie 1964). Není divu, že Brabham jako závodník byl odepisován. Když v roce 1966 začala platit formule o objemu 3000 ccm, přemýšlel o pohonné jednotce pro svůj vůz. Překvapivě zvolil neznámé Repco, motor složený ze dvou čtyřválců. Vykazoval sice menší výkon než konkurence, ale také značně menší spotřebu a především byl spolehlivý. Výsledkem byl třetí mistrovský titul + pohár konstruktérů. V roce 1967 byla konkurence mnohem větší (především Lotus s Cosworthem), přesto tým obhájil pohár konstruktérů. Mistrem světa se stal jeho týmový kolega Denny Hulme, kterému v počátku šampionátu pomáhal a v závěru mu dal volnou ruku a nesvázal ho týmovou režií, která by mu zajistila další titul.

Jack Brabham hodlal ukončit kariéru, ale když tým nečekaně opustil Denny Hulme, rozhodl se ještě dále závodit a k sobě přibral velice dravého Jochna Rindta. Pro rok 1968 připravil novou konstrukci Brabham BT 26, navazující konstrukčně na předchozí úspěšné typy. Vůz poháněl vylepšený motor Repco 860. A právě motor se stal největší slabinou jinak kvalitního vozu. Nejen svým výkonem na ostatní nestačil, ale přišel o svou největší zbraň - spolehlivost.
V prvním závodě v Jihoafrické republice Brabham nasadil starý vůz BT 24 a J.Rindt se uvedl krásným třetím místem. Typ BT 26 s J.Brabhamem za volantem měl prvně startovat ve Španělsku, avšak pro potíže s motorem s ním do závodu nenastoupil. A tak si vůz neslavnou premiéru odbyl v Monaku. S vozem startoval opět jen J.Brabham a kvalifikoval se na dvanáctém místě (ze 16.). Jízda skončila již po sedmi kolech, když se zlomil závěs kola...
Na příštím závodě v Belgii začínají vozům Brabham "růst křídla". Objevují se přítlačné plochy vpředu a nízký spoiler nad motorem. S typem BT 26 startoval již i J.Rindt. Ten vyjížděl do závodu jako předposlední, když za ním zůstal už jen J.Brabham... V závodě oba svorně skončili v pátém kole, kdy Jochena zradil motor a Jack havaroval pro potíže s plynovým pedálem. V Nizozemí se začalo blýskat na lepší časy - Rindt startoval z druhého místa a Brabham ze čtvrtého. Oba se však v závodě začali propadávat dozadu a ani jeden neviděl cíl - Brabham havaroval a Rindta vyřadila porucha zapalování. Své kvality však Rindt předvedl ve Francii, kdy nečekaně vyhrál kvalifikaci! Brabham měl problémy a startoval ze 13. místa. Jochen však musel již ve 4. kole do depa a nakonec ho zastavil únik paliva. Jack se potýkal s poruchou čerpadla a také do cíle nedojel. V Anglii bylo vše při starém - Rindt je rychlejší, startuje z 5. místa, propadá se dozadu, aby jeho stíhací jízdu zastavil únik paliva... A Brabham? Ten se z 8. startovního místa pro poruchu motoru ani nerozjel..
Nikdo by asi nesázel, že v mlze a dešti na těžkém Nürburgringu v Německu zajede tým nejlepší výsledek sezóny... Rindt startuje třetí, Brabham až 15. Jochen jezdí čtvrtý a Jack se prodírá dopředu - po prvním kole je devátý a dostává se na šesté místo. Když v 11. kole havaruje Amon, posunují se oba o jedno místo vpřed. Rindt tak opakuje své nejlepší umístění z JAR a je třetí, Brabham získává body za páté místo!
Již při nemistrovském závodu International Gold Cup v Oulton Parku je vše při starém - oba jezdci odpadají pro únik oleje... V Itálii vypukla "křídlománie" - všechny týmy laborují s přítlačnými plochami, které se objevují na vysokých tyčích vpředu i nad motorem. Tým Brabham není výjimkou a vozy startují v podobě dvouplošníku... K lepším výkonům to však nestačí - Rindt startuje desátý, Brabham šestnáctý. Oba se dostanou až na páté místo, ale oba odpadají - Rindta zradil motor, Brabham měl potíže s tlakem oleje.
Konec sezóny se odbývá v zámoří. V Kanadě se Rindt opět vypjal k úžasnému výkonu a vyhrál kvalifikaci. Po startu ho předstihl J.Siffert a vyhrává stylem start-cíl. Rindt se drží mezi nejlepšími, ale jeho boj je marný - motor opět nevydržel. Brabham se z 10. místa probojoval až na šesté, než ho zastavil prasklý výfuk. V USA Jochen drží pátou pozici, z které i startoval, Jack z osmého místa po počátečním propadu je sedmý. Vše opět marné - oběma vypověděl poslušnost motor...
Posledním závodem sezóny je Mexiko. Rindt nezastírá svou nechuť k vozu a poprvé prohrává tréninkový souboj se svým šéfem. Startuje jako desátý a ihned se posouvá na šesté místo. Jeho loučení se sezónou je krátké - ve druhém kole zrazuje zapalování. Naopak, Jack Brabham zajel nejlepší závod roku - z osmé pozice se dere dopředu, bojuje jako lev a dostává se na třetí místo! Na chvíli o něj sice přijde, ale vybojuje ho zpět. O jisté stupně vítězů přijde šest kol před cílem - bez tlaku oleje vůz odmítá jet...

Po dvou pohárech konstruktérů v letech 1966 a 1967 byl rok 1968 pro tým Brabham katastrofální. Trojnásobný mistr světa J.Brabham získává pouze dva body a mnohem rychlejší J.Rindt je s osmi body v šampionátu až dvanáctý. Zisk deseti bodů znamená pro tým Brabham Repco propad až na osmé místo poháru konstruktérů. Není proto divu, že nespokojený Jochen Rindt tým opustil. (Přešel k Lotusu, se kterým se stal v roce 1970 mistrem světa. Svého triumfu se však nedožil - zabil se při tréninku na závod v Itálii).

Pro rok 1969 J.Brabham opět odložil odchod do závodnického důchodu, (nestartuje ale ve všech závodech) a do týmu přišel talentovaný Jacky Ickx. Tento rok je důkazem, že Brabhamova konstrukce byla správná a největším nedostatkem byl motor - jen mírně vylepšený Brabham BT 26A s motorem Ford Cosworth patřil mezi nejlepší - J.Brabham i J.Ickx vyhráli po dvou kvalifikacích a J.Ickx zvítězil v Německu a Kanadě (v Kanadě dojel J.Brabham druhý). Jacky Ickx se stal vicemistrem světa, Jack Brabham skončil v šampionátu desátý. V poháru konstruktérů patřilo týmu druhé místo.